chapter three.

27. dubna 2018 v 20:41
Seděla jsem v poloprázdný tramvaji a tupě zírala před sebe. "Ok, zítra mi bude dvacet..." zamumlala jsem. Like what the fuck how come i feel like i'm still a little baby with no experiences and why the hell i'm here i was like fourteen and now fuck like omg i'm ok okay lol.

A tu jsou rady/povzbuzení pro moje budoucí já.

1) dostaň se na vysokou! (když to nevyjde, pořiď si kočku)
2) nauč se na skateboardu
3) zhubni ten špek
4) v létě k moři, jasný?
5) tetování?
6) ke kadeřnici, šup
7) vydělej, co nejvíc penízků a pak cestuj všude (nikde si nebyla, zasloužíš si to)
8) kup si suprčupr foťák a foť, všechno!
9) směj se, směj se, směj se
10) žádný mrhání časem, ok?
11) hoď minulost za hlavu (co se stalo, stalo se)
12) buď více s lidmi, které máš ráda
13) jdi na koncert Imagine Dragons
14) buď vděčná
15) pomáhej ostatním
16) pij kávy, kolik budeš chtít
17) koukni občas na film a tak (uspořádej Marvel maraton, heh)
18) zlepši si angličtinu
19) žij
20) a nevzdychej už, nic tim nevyrešíš.
21) prostě buď šťastná!

*
 

chapter two.

29. listopadu 2017 v 22:02
A skočila. Skočila do vody a utopila se. Přestala existovat. Dosáhla tím osvobození? Přála si v tu chvíli, kdy už nebylo cesty zpět, všechno změnit? "Je mrtvá, našli ji náhodní kolemjdoucí." Po maminčině tvaři se začaly koulet slzy. Následovaly vzlyky a řev.

chapter one.

29. listopadu 2017 v 17:21
Probudila jsem se. Mé oči ještě chvíli zápasily s paprsky slunečního svitu. Den jako každý jiný. Musíš do školy, řekla jsem si. Převlékla jsem se, nasnídala jsem se. Nic zvláštního, že? Batoh plný učebnic, hop, na záda. "Ahoj mami, vrátím se hned po vyučování!" Ohlédnu se přes rameno, jestli mé slova zachytila. Nezachytila. Čekala jsem na odpověď, kývnutí nebo aspoň náznak úsměvu, ale nic z toho se ke mně nedostavilo. Maminka stála přimražená na místě dřímajíc kus papíru. Kus papíru, na kterém bylo napsáno "Zabiju se. Sbohem!" Byl to dopis na rozloučenou od mé tety.

Kam dál

Reklama