you don't realize how quickly everything can fall apart until it does.

29. listopadu 2017 v 17:21
Probudila jsem se. Mé oči ještě chvíli zápasily s paprsky slunečního svitu. Den jako každý jiný. Musíš do školy, řekla jsem si. Převlékla jsem se, nasnídala jsem se. Nic zvláštního, že? Batoh plný učebnic, hop, na záda. "Ahoj mami, vrátím se hned po vyučování!" Ohlédnu se přes rameno, jestli mé slova zachytila. Nezachytila. Čekala jsem na odpověď, kývnutí nebo aspoň náznak úsměvu, ale nic z toho se ke mně nedostavilo. Maminka stála přimražená na místě dřímajíc kus papíru. Kus papíru, na kterém bylo napsáno "Zabiju se. Sbohem!" Byl to dopis na rozloučenou od mé tety.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama